Lucie Hujerová učitelka výtvarné a estetické výchovy

Zeptá-li se mě někdo proč učím, většinou odpovím, že mám ráda děti, že je mi mezi nimi dobře, že mě inspirují, baví mě jejich kreativní nápady, obdivuji jejich spontaneitu i to, že jdou přímo k věci.

Učím předměty, kde se něco vymýšlí a vytváří hlavně rukama, hnací silou je fantazie. Ve výtvarné výchově se snažím ve studentech probouzet kreativitu, nezabít v nich to, co je jim vlastní, ale podpořit jejich osobitý přístup a zároveň je i něco nového naučit. Nekladu příliš důraz na výsledek, zajímá mě spíše proces práce a postoj studenta, jaké úsilí je ochotný do práce dát. Usiluji o to, aby studenti nad věcmi přemýšleli kriticky, kladli si otázky a hledali na ně odpovědi. Výtvarné umění používá speciální výtvarný jazyk, kterému se musíme nejdříve naučit porozumět. Proto chodím se studenty na výstavy, kde si prohlížíme práce umělců z různých období a směrů. Snažím se studenty seznámit s různými výtvarnými technikami, aby je dle míry jejich talentu uměli vhodně používat. Témata, která volím, jsou často banální, ale nutí studenty k zamyšlení a pozorování.

V estetické výchově, je mým cílem budovat u studentů kladný a osobní vztah k umění. Usiluji o to, aby si odnesli všeobecný kulturněhistorický přehled, zdokonalovali komunikační dovednosti a uměli se opřít o reálná fakta a argumenty. Zároveň, aby se nebáli vyjít z komfortní zóny, o věcech diskutovali, ovšem vždy s respektem k druhému.

Radost mi dělá, když práce studenty baví, dokážou se nadchnout, ocení i práci druhých. Těším se stále na další objevování nových cest k tomu, jak se studenty pracovat. Ovlivňují mě samotní studenti, osobnosti z řad umělců, umělecká díla, ale i mnozí učitelé, jejichž práci sleduji a obdivuji.