Helena Kurzová učitelka francouzštiny

Kdysi se mě někdo zeptal, čím bych byla, kdybych nebyla učitelkou francouzštiny. A já odpověděla, že bych byla učitelkou něčeho jiného. Když totiž člověk zjistí, v čem spočívá jeho dar a poslání a co ho naplňuje, má v životě napůl vyhráno. A já to štěstí měla.

Ráda bych věřila, že moje výuka francouzštiny je zábavná a hravá, že tvořím přátelské a otevřené prostředí, kde se studentům dobře pracuje a komunikuje. V hodinách kladu důraz na komunikaci a mluvený projev a porozumění mluvenému slovu, rozvíjím ovšem všechny kompetence tak, aby každý student na gymnáziu odcházel s úrovní minimálně A2+. Využívám mnoho audiovizuálních zdrojů, začleňuji aktivity týkající se reálií, se studenty využíváme i školní kuchyňky a vaříme frankofonní jídla u příležitosti francouzských svátků, protože láska (i k francouzštině) prochází žaludkem... Za základ výuky přesto všechno považuji zejména uvolněnou atmosféru a legraci, protože jen tehdy se z mé zkušenosti dá budovat pozitivní vztah k předmětu a jen tehdy se mozek něco naučí. Mým cílem není jen to, aby studenti dosáhli určité úrovně jazyka, ale i to, aby si odnesli lásku k francouzštině a Francii a aby prožili ve škole chvíle, na které budou rádi vzpomínat.